Králická pevnostní oblast
Nechte se přenést do nedávné historie, do doby před 2. světovou válkou. Poznejte okolnosti, atmosféru a reálie této smutné části našich dějin. To vše vám mohou přiblížit muzea v Králické pevnostní oblasti. Králicko a okolní příhraničí totiž patřilo ve 30. letech XX. století k nejsilněji opevněným úsekům státní hranice ČSR a mohutnost zdejšího opevnění byla mimořádná i v rámci tehdejší Evropy. S pozůstatky tohoto největšího stavebního díla na našem území se můžete seznámit prostřednictvím návštěvy velkých pevností (dělostřeleckých tvrzí), pěchotních srubů a malých pevnůstek zvaných ŘOPíky.
Zájemcům o historii čs. pevnostního systému nemusíme zvlášť připomínat skutečnost, že vůbec nejsilněji opevněné území Československa představovala na konci 30. let minulého století oblast okolo města Králíky v nejvýchodnější části dnešního Pardubického kraje. Pevnostní pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou bránou zároveň tvořilo jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě před II. světovou válkou. Intenzivní prací se zde v letech 1935–1938 stavebním firmám řízeným Ředitelstvím opevňovacích prací podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě.
S těmito kdysi přísně tajenými pevnostními stavbami se dnešní návštěvník regionu může seznámit prostřednictvím celé řady muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech. Právě na Králicku se jich nachází nejvíce a prostor proto dostal název Králická pevnostní oblast (KPO).
Několikrát do roka veřejnosti přístupné pevnostní objekty koordinují svoji provozní dobu a umožňují tak návštěvníkům i ze vzdálenějších míst republiky strávení netradičně zaměřeného víkendu cestou za poznáním nedávné historie, po rozsáhlých pozůstatcích pevnostního systému, krásnou přírodou.
Zájemcům o historii čs. pevnostního systému nemusíme zvlášť připomínat skutečnost, že vůbec nejsilněji opevněné území Československa představovala na konci 30. let minulého století oblast okolo města Králíky v nejvýchodnější části dnešního Pardubického kraje. Pevnostní pásmo mezi kótou Maliník a Zemskou bránou zároveň tvořilo jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě před II. světovou válkou. Intenzivní prací se zde v letech 1935–1938 stavebním firmám řízeným Ředitelstvím opevňovacích prací podařilo vybudovat celkem 247 pevnostních objektů různého typu, pro pevnostní jednotky zde armáda nechala postavit moderní kasárna, pevnostní silnice, rozsáhlou pevnostní telefonní síť a kilometry překážek proti nepřátelským tankům a pěchotě.
S těmito kdysi přísně tajenými pevnostními stavbami se dnešní návštěvník regionu může seznámit prostřednictvím celé řady muzeí ve zpřístupněných pevnostních objektech. Právě na Králicku se jich nachází nejvíce a prostor proto dostal název Králická pevnostní oblast (KPO).
Několikrát do roka veřejnosti přístupné pevnostní objekty koordinují svoji provozní dobu a umožňují tak návštěvníkům i ze vzdálenějších míst republiky strávení netradičně zaměřeného víkendu cestou za poznáním nedávné historie, po rozsáhlých pozůstatcích pevnostního systému, krásnou přírodou.
Vojenské muzeum Králíky
Muzeum uprostřed mohutného pásma čs. opevnění z let 1935–1938 vystavuje bojovou techniku (tanky, obrněné transportéry, děla), munici, ruční zbraně, uniformy, fotografie, dokumenty a je zde např. expozice věnovaná generálům L. Krejčímu a B. Fialovi. Vojenské muzeum Králíky je ústředním objektem v Králické pevnostní oblasti (KPO) s celoročním provozem. V letech 2009–2010 prošlo zásadní modernizací a přestavbou financovanou ze zdrojů EU. Stalo se tak nejmodernějším muzeem s tímto zaměřením na území ČR.
Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“
Expozice věnována výstavbě opevnění, čs. legiím, armádě a památce četaře Arnošta Hrada, který zde v roce 1938 spáchal protestní sebevraždu. Každoročně v srpnu se v prostoru mezi srubem a vojenským muzeem koná vojenská vzpomínková Akce Cihelna s bojovými ukázkami. Od 30. 10. 2009 je zde instalována nová expozice věnována Finanční stráži Československé republiky z let 1918–1948. V tomto legendárním pěchotním srubu, který se nachází v pokročilém stupni rekonstrukčních prací, je dochována řada fragmentů původní výbavy. Součástí muzea jsou také dva přístupné lehké objekty vz. 37 (č. 111 a 112).
Muzeum opevnění - dělostřelecká tvrz Hůrka
Pevnost Hůrka je veřejnosti přístupná teprve od roku 2008, poprvé od svého dokončení v r. 1938. K zdejším unikátům patří původní pancéřová vrata ve vchodovém srubu K-S 12a, funkční šikmý výtah pro přepravu vagónků s municí nebo lokomotivka s 19 vagóny úzkorozchodné pevnostní železnice. Tvrz Hůrka se nachází na výjezdu z Králík na Hanušovice, přímo u hlavní silnice, což usnadňuje její dostupnost pro veřejnost.
Dělostřelecká tvrz Hůrka představuje nejdokončenější stavbu svého druhu na území ČR přístupnou veřejnosti – dělostřeleckou tvrz z let 1935–1938. Je tvořena pěti mohutnými objekty (sruby K-S 10, K-S 11, K-S 12, K-S 12a, K-S 13) a rozsáhlým podzemním systémem chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu. Základní prohlídkový okruh, který vás zavede do hlavního muničního skladu, kasáren a pod srub K-S 11, ukazuje tvrz ve stavu, v jakém ji v květnu 2008 předalo ministerstvo obrany městu Králíky.
Dělostřelecká tvrz Hůrka představuje nejdokončenější stavbu svého druhu na území ČR přístupnou veřejnosti – dělostřeleckou tvrz z let 1935–1938. Je tvořena pěti mohutnými objekty (sruby K-S 10, K-S 11, K-S 12, K-S 12a, K-S 13) a rozsáhlým podzemním systémem chodeb a sálů hluboko ve skalním masivu. Základní prohlídkový okruh, který vás zavede do hlavního muničního skladu, kasáren a pod srub K-S 11, ukazuje tvrz ve stavu, v jakém ji v květnu 2008 předalo ministerstvo obrany městu Králíky.
Dělostřelecká tvrz Bouda
Pevnost Bouda představuje nejzachovalejší stavbu svého druhu v České republice. Je vyhlášena kulturní památkou ČR. Můžete zde zhlédnout nepřestavěný vchodový srub K-S 22 a objekt pro otočnou a výsuvnou dělostřeleckou věž K-S 22. Bez pozdějších úprav zůstal i rozsáhlý podzemní systém chodeb a sálů. Uvidíte zde např. podzemní filtrovnu, elektrárnu, muniční sklady, válečná kasárna a pěchotní sruby K-S 21, S 23 a S 24. Mezi zajímavosti patří četné stopy německých a poválečných zkoušek a rovněž pozůstatky zařízení staveniště. Pevnost je přístupná veřejnosti s průvodcem.
Vojenské muzeum Lichkov
Vojenské muzeum se nachází mezi obcemi Mladkov a Lichkov v západní části turistické oblasti Králický Sněžník. Zahrnuje pěchotní sruby K-S 31 "U Besídky" a K-S 32 "Na Růžku". Expozice muzea je věnována vojenské technice z let 1935–45, čs. opevnění, čs. vojákům západní a východní fronty a bezmotorovému létání. Muzeum je přístupné veřejnosti s průvodcem.
Dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b "Utržený"
Přijďte se podívat, kde se zachoval poslední pancéřovaný zvon na Králicku. Pozorovatelna K-S 12b se nachází jihozápadně od obce Červený Potok na kopci Veselka. Jedná se o samostatnou dělostřeleckou pozorovatelnu s krycím názvem "Utržený". Třípatrový, unikátního typ srubu je nejzachovalejším objektem v Králické pevnostní oblasti. Od pozorovatelny jsou krásné rozhledy na opevnění, Králický Sněžník i Hrubý Jeseník. Je přístupný veřejnosti s průvodcem.
Pěchotní srub K-S 8 "U nádraží"
Expozice muzea v pěchotním srubu K-S 8 "U nádraží" je věnována obráncům vlasti z 2. světové války. Objekt pěchotního srubu se nachází v blízkosti vlakového nádraží v Červeném Potoce, severovýchodně od města Králíky.
V několika expozicích se seznámíte s významnými událostmi naší vojenské historie, se symboly vlastenectví a obrany státu, podzemní továrnou Richard nebo karpatsko-dukelskou operací. Najdete zde i pamětní desku věnovanou plk. Boreckému.
V několika expozicích se seznámíte s významnými událostmi naší vojenské historie, se symboly vlastenectví a obrany státu, podzemní továrnou Richard nebo karpatsko-dukelskou operací. Najdete zde i pamětní desku věnovanou plk. Boreckému.
Pěchotní srub K-S 5 „U potoka“
Jedním ze zpřístupněných objektů předválečného pohraničního opevnění je pěchotní srub K-S 5 "U potoka" nacházející se v jižní části obce Dolní Morava. Objekt K-S 5 byl postaven v roce 1936 a v září 1938 byl plně připraven k boji. Jeho výzbroj tvořily dva protitankové kanóny a 13 kulometů. Posádka čítala 40 mužů. Srub měl vlastní studnu a elektrocentrálu. Po mnichovské zradě došlo k jeho vyklizení a předání německé armádě, která obsazovala zdejší kraj. V 50. letech byl objekt, který přečkal válku bez vážnější újmy, poškozen trhacími pracemi n.p. Kovošrot a po dobu dalších, bezmála 50 let, byl ponechán svému osudu.
Díky úsilí nadšenců z Klubu vojenské historie Kralka a Nadace čs. opevnění prošla stavba rekonstrukcí a je přístupná veřejnosti.
Díky úsilí nadšenců z Klubu vojenské historie Kralka a Nadace čs. opevnění prošla stavba rekonstrukcí a je přístupná veřejnosti.
Králický Sněžník, z.ú. Velké náměstí 5, 561 69 Králíky
E-mail: info@kralickysneznik.net
www.kralickysneznik.net
Vytvořila společnost PS Works s. r. o.